červenec
27-28.7.2013 - Moravští věrozvěsti.
Hic jako v pekle byl celý týden. Stále je a dle předpovědi ještě bude a prý i horší. Co se dá dělat? Odpověď znají snad jenom vzduchem chlazení piloti: Přeci létat a zase létat! Létáme ráno, létáme večer a je to paráda. Mezi létáním posedíme a poklábosíme v hangáru. Vedro se stává hned snesitelnější.
Na tento slunkem rozpálený víkend ohlásili návštěvu dva Moravští věrozvěsti. Ne zrovna Cyryl a Metoděj, to už tady bylo, ale Jenda s Petrem. V sobotu ráno ještě polétám se žáčkem Jáchymem okolo komínu a před osmou s Milanem startujeme návštěvě naproti. Dle domluvy jsme se měli setkat mezi Toužimí a Žluticemi. Hned po startu se Milan snaží navázat spojení, ale marně. Až po Toužim je rádio němé. Sedneme tedy v Přílezích s tím, že vyčkáme. Teprve po přistání Milan telefonem zjistil, že naši kamarádi se neplánovaně zastavili na snídani v Žatci. Napapaní a nabumbaní už zase pokračují v cestě. Po setkání před Žluticemi, ve formaci, míříme domů do Hor. Milan s věží ve Varech vykomunikoval průlet přes dráhu a tak letíme přímo přes Varské letiště a Karlovy Vary. Byla to paráda. I řídící na věži konstatoval, že takovou formaci nad letištěm ještě neměl. Vary zalité sluncem jsou nádherné. Po krátkém kochání už klesáme a jdeme na přistání v Horách. Následuje klasika. Přivítání, obídek a odpolední relax. Večer nás Milan vzal na Jesenici na béékání a sobota byla pryč. Nedělní ráno už nebylo zcela klidné. Nad ránem přešla menší fronta a ve vzduchu bylo trochu kudrnato. Ráno krátce po šesté kamarádi vyrazili na cestu zpět domů k Břeclavi. S Milanem je doprovodíme až k Teplé a byl to fofr. Navigace říkala 120 skoro stále. Před Teplou jsme se rozloučili. Jenda s Pavlem s větrem v zádech upalují k domovu a já s Milanem málem stojíme na místě. Zpět do Hor to proti větru nějak nejde. Milan traverzem utíká vpravo nad Vary a já se tvrdohlavě pomalu probijím zpět přes Slavkov a Loket. Místy to dalo 27 a někde dokonce 28, ale snažil jsem se dál. Nad Loktem byl náhle klid jako by někdo nahoře vypnul větrák. Okamžitě využívám situace a místo přistání ještě letím zamávat na Jesenici a pak se teprve vracím zpět na naše letišťátko. Milan už je uklizen v hangáru a po krátkém klábosu s přítomnými padáčkáři prcháme před vedrem. Krátce po poledni přišla zprávička, že kamarádi už jsou bezpečně doma v Břeclavi. Horký víkend je pryč. Vedra jsme přežili ve zdraví a těšíme se na další letové víkendy.
Ahojky Karel
Přikurtováno a jde se na snídani.
Karlovy Vary jako na dlani.
Nedělní přechod studené fronty.
22.7.2013 - Zde je záznam zásahu jednotky PYTEL (klikni) která má na starost ukazatel směru a síly větru. Děkujem za rychlou akci.
letní týden kolem 17.července Horký víkendový týden na Horách
DNES 21.7., PŘINÁŠÍM SLIBOVANÝ DODATEK A NĚJAKÉ TO VIDEO NA RAJČETI
PRÁZDNINOVÝ POZDRAV VŠEM PŘÍZNIVCŮM LÉTÁNÍ.......................................
A je to tady. Malý náčelník Milan vytáhl paty se svou milovanou squaf ven z "ATZ" LKKHory :-) a my začali létat jako o život.
V týdnu nás navštívil Eurocopter IZS České policie a pak následovalo naše každodenní večerní posedávání a hlavně létání večer i ráno na našem letiťátku Hory.
Parta je čím dál lepší a létání také. Velký náčelník Karel se jen pořád culí - já to prozradím. Ona mu tu jeho mašina začala bohovsky chodit. On se svou skromností moc neprorazí, ale není pro něj problém si zalétnout do Kramolína za vnučkami, a každé ráno je na letišti a hodiny přibývají... a je to znát i na jeho pilotáži... Já byl jeho první zatěžkávací "závaží" s novým Rotaxem. Musím říci, že motor si tam vzadu jen tak ševelí a není nijak provokován pilotem k horentním výkonům. Má to dobře naladěné, ten náš kouzelník pokustón . . však jsem jim oběma věnoval foto z jejich bohulibé činnosti...
Toník má svého Pegáska v naprostém pořádku a odvádí s ním spolehlivé a ukázkové lety. Inu co naplat, léta motorář a precizní mechanik, to se ani jinak nedá ... takoví se na letišti také hodí :-)
My s Dádou jsme na letošní rok také obnovili park a máme křídla, která umí letět až 62km/h (po větru jsem již mazal skoro devadesát, ale to už je s hadrem nad hlavou opravdu fofr :-) Létáme delší výlety a je to ve dvou opravdu moc, moc příjemné...Podívejte se na krátkou fotoreportáž u nás na Rajčeti, nebo zde, v NAŠÍ GALERI si vyberte z nabídky příspěvků v záhlaví.
Exot Roman, tůruje svého Trenda a Nukleona. Jeho touha létat je obdivuhodná. Jeho squaf Hanka se připravuje na příští rok. Chodí do "servisu" na operační sál napřed s jedním, pak s druhým ramenem. Na mne zůstává, abych jí pak zapnul a zahalil "její velký hrudník" když přijde ve fixu s ramenem po operaci. Všichni chtěli očumovat, jen já se nebál, přistoupil, a zapnout knoflíčky korzetu na její "výloze". Jo, tak jsem statečný :-) Jsem zralý chlap :-( Je to přeci příbuzná - z rodu "paraglajdistů" a my se jen tak něčeho nebojíme...Roman v závěru týdne dal další pokus. Romane, v pohodě. Podá se to!
Sobota i neděla byly na letišti supr. V sobotu jsem statečně vyrazil z Hor do Rokycan. No zkrátka. Cestou jsem dal letiště LKKV po pojížděčce :-) a ve Žluticích u Vladaře sednul ke kontrole stroje. Pak jsem nějak stratil morál a let zde ukončil. Znáte to když máte neblahé tušení a ono se stále vrací? Já poslech a zůstal na zemi. Dádula mne proti sluníčku vůbec neviděla a volá mi vysilačkou kde jsem? Tak na ni těch 150m křiknu, až se lekne a pak jsem dostal co proto :-) Následoval krásný piknik pod Vladařem... Karel s Dádou dali ještě ráno v neděli hodku, i na mne pak zbylo si "šlehnout". Bylo to krátké, ale o to výživnější, že Dádo(ona totiš prohlásila, že už mi tříkolku nebude pujčovat - pravda, můj start nebyl zrovna předpisový :-( Hanka všem ráno po létání udělala moooc dobrý hemenex, život plynul klidně, příjemně, no co? no poho, poho, pohodičkaaaa :-)
A NYNÍ JIŽ ČEKÁME PŘÍCHOD NAŠEHO MALÉHO NÁČELNÍKA MILANA Z DOVOLENÉ. To zas bude: pořadové cvičení, pití piva, návštěvy zakázaných společností, vtípky až zapomeneš čí jsi ... :-) :-) :-) Tak Milane, at už jseš tady!!!
Jo,jo, létání vzduchem chlazených pilotů, je opravdu hodně blízko přírodě. Máme to moc rádi a vždy si přijdeme rádi alespoň "šlehnout" letištěm, když se nedá létat. Ta atmosféra....Ti lidé... ta vůně benzínu... pocit přátelství... příslušnosti k dobré partě, létání, TO JE ŽIVOT, A TEN CHUTNÁ . . .
Tak všem přeji krásné léto. Pepa
Pohoda na Horách ... Ticháčci a moje Dáda :-)
Karel, skromný Gery v hangáru u opravy křídla ...
EXOT ROMAN, letištní maskot, každé letiště má takovou dobrou duši, to je beze slov ...
Výlet s Karlem ...
Karlík a moje maličkost . . .
Po 30ti letech opět na finále dráhy 11 LKKV. Tentokrát ale s motorovým paraglidem, strávil jsem tu krásné mládí . . .
Žlutická vodní nádrž
... po přistání ve Žluticích pod Vladařem
Dádula před startem ...
Náš stále dobře naladěný Velký náčelník...
Roman s Hankou před startem
Tak takové je léto na Horách. Přijedte nás navštívit!!!
1-13.7.2013 –Další cesty za poznáním okolí. Ve čtvrtek to vypadá jako černá a bílá. Fouká od severu. Oblačnost vyhnaná větrem přes hranu Krušných hor vypadá krušně a zle. Od Slavkovského lesa dál na jih je azůro. Mám chuť letět do Házlova pozdravit známé a také změřit spotřebu. Karel, který se stále nenabažil létání, je na letišti taky. Nikoho jiného jsme nesehnali. Jen Petr nám vzkázal, že je na chalupě v Arnoltově. Proč né, poletíme mu zamávat. Startujeme po provozní době letiště Vary. Obloha je naše. Ladíme kecací frekvenci a navzájem si sdělujeme jak je hrbolatá cesta. Arnoltov je pod námi, ale nevidíme žádný pohyb. Uděláme kolečko a letíme dál k Nebanicím. Cesta stále hrbolatá, ale snesitelná. Pokračujeme do Házlova. Chalupu kamarádů nacházíme snadno. Ve středu jsme tam pekli masíčko. Máváme. Karla ještě nasměruji na zámek Libá a otáčíme domů. Prolétáváme znovu nad Petrovou chalupou. A je tam, u ohýnku mávající postavička. Zakroužíme a v sevřené formaci se vracíme na naše letišťátko.
Sobota ráno. Stabilní sestava Karel a Já. Jen Hubertíci nejsou u nás na letišti, ale plánují látání u Žlutického Vladaře. No dobře, tak naše první cesta vede na Vladař. Hned po startu vidím nad Starou Rolí balón. Šupajdím k němu, fotím a zdravíme se vysílačkou. Přelétáme dráhu Varského letiště a mažem dál. Hubertíci už létají. V rádiu je to samé „Dáulo, do prava“, „Dádulo, do leva“, „Dančo, tam je otočňák“. Zastihli jsme je kousek u Štědré. Zamávali jsme jim a rozhodujeme se, kam poletíme dál. Karel navrhuje Rokycany, já bych zkusil Žatec. Byl z toho kompromis. Cíl je Rakovník. Tam jsme ještě nebyli. Letíme pro nás novou krajinou. Fotím a raduji se z krásné krajiny kolem Střely. Hodina deset letu, sedáme v Rakovníku. Pozdravit místní, napít, vyčůrat a letíme domů. Cesta do Lubence je klidná, dál se už tvoří termika. Drncáme kolem CTR-ka na Toužim, Bečov, Hory.
Jak se říká, byl to let za odměnu. Nalétali jsme 186 km a dvě hodiny dvacet minut. S Karlem si dáme ještě kafíčko a jedem domů. Ahoj Milan.
Fotogalerie z letů ZDE (klikni)
Chotíkov u Kynšperka s hračkou na zahrádce.
Libá - zámek.
V sobotu po vzletu.
Karel nad hradem Bochov.
Dana kousek od Štědré.
Rakovník letiště.
13.7.2013 - Dnes nás navštívil 22000 originální návštěvník. Děkujem.
13.7.2013 Už v tom zase lítám.
Tak jsem se na celý měsíc ztratil z dění na našem letišťátku. Servisní pobyt v karlovarské nemocnici byl plánován dlouho a už nešel odkládat. Začátkem června jsem to toho hupnul přímo po hlavě. Tři dni jsem doma, ale domácí péče a hlavně dohled mi příliš nesvědčí. Tak, jak se ztrácí vyšívání na pupíku, tak roste huť létat. Tři týdny, to byl přímo očistec. Do toho si Milán ještě klidně odlétne se svým fraucimor sborem na výlet. Jsem nadrženej jak stepní kozel. Čtvrtý týden jsem už nevydržel. Opatrně, vždy po ránu, vystrkuji rogálko z hangáru a pomalu se vracím do života. Krátké ranní hodinové lety okolo komína jsou parádní. Chtělo by to trochu delší výlet, abych si konečně pořádně spravil chuť. Cyrilometodějské svátky - Milan se zase toulá s Naděnkou po horách a tak, i když předpověď není nic moc, v neděli ráno vyrážím sám na jih směr Kramolín. Předpověď byla správná. Nic moc. Kouřmo s dohledností osm až deset kiláků, ale klid. Poměrně výrazný boční vítr lehce zdržuje, ale celkem to jde. Nádherné bílé jezero mlhy u Nepomuku bylo první varování, co bude dál na jih. Po Temelín se držím v nějakých dvou stovkách a pomalu postupuji. Chmurky v úrovni nosu mě stlačí o padesát metrů níž, ale stále to jde. Budějovice vezmu po okraji a mám problém. Na Rudolfov musím stoupat. Je to těsné, ale jde to. Na původní plán, že si prohlédnu Lipno a okolí, není ani pomyšlení. O co víc mě chmurky tlačí k zemi o to usilovněji vyhlížím dráhu v Kramolíně. Objevila se právě ve chvíli, když už to vypadalo, že zbytek cesty dojedu po zemi. Po hluchém ohlášení sedám po třech hodinách ve vzduchu z přímého letu a jsem rád za pevnou zem. Přivítání jako vždy skvělé. Teplý čaj na zahřátí a studené pivko na doplnění iontů. Celý den si u Kadlíka užívám obě vnučky. Před pátou už jsem zase zpět na letišti. Start, kurz 330 a tradá zpátky domů. Základny už jsou dostatečně vysoko, zato termika je docela výživná. Motor jen brouká, je to paráda. U Nepomuku mi cestu zkříží formace čtyř Zlínů, jinak je celou cestu klid. Pár minut po osmé sedám doma v Horách. Uvítací výbor je v plné sestavě a já jsem zase zpátky ve své kůži mezi těmi létajícími blázny.
Ahojky Karel
Ještě k tomuto článku přikládám pár fotek. Udělal jsem je, když Karel letěl na jih. Letěl jsem směr Jáchymov. Fotoalbum Rajčeti ZDE. Milan.
Jáchymov - Děkanský kostel a důl Svornost
Jáchymov - Nové Město
Jáchymov důl Eliáš.
Plešivec
Přiletěl Štefan z letiště Ostrov.
12.7.2013 AHOJ VŠICHNI. ZDE PÁR FOTEK Z DOVOLENÉ V RAKOUSKÝCH ALPÁCH. PEPA