srpen
STANDA rogalo-volnolitač ve Francii
...dovolte mi upřesnit následující příspěvek.
Standa, řečený Staník se k nám přidal v letě 2014. Je to především volnolítací rogalista. Ale u nás na Horách má zajímavý motoro-rogalo stroj s pohonem Soolo motoru. Fotky Standovo stroje nemám, ale létá zavěšen pod křídlem jako volnolítač,a motůrek má za sebou pod křídlem. Velmi zajímavé řešení. Cestovní rychlost má skoro padesát a tak létá s Dádou a s mou maličkostí. Pěkně si v letu stačíme. A když mne "nazlobí" našoupu tam vše co mám a uletim jim :-) Jooo šedesátkou s hadrem nad hlavou, to je fofr...
A nyní Vám předkládám neupravený Standovo dokument o jejich krásném výletu, vyloudil jsem jej velkým násilím. Standa je totiš velmi skromný a miluje létání a lidi kolem něj. Standův pohyb vzduchem je nádherný...
Takže Pepo, kvůli Tobě jsem si udělal účet na Rajčeti, jsem to ale dobrák. Ale jen dneska.
zde odkaz na Standovu galerii http://stanstan.rajce.idnes.cz/St.Andre_2014/
Každý rok do francouzského St. André les Alpes v Provence jezdí v srpnovém termínu parta lítačů a každý rok mě lákali k účasti. Až loni jsem se odhodlal k trochu delší cestě za létáním (cca 1300 km) a jak někdo řekl, i cesta může být cíl. A stálo to za to. Nejen cesta, ale hlavně létání.
Proto jsme letos znovu zabalili a vyrazili směr André, ale o týden dříve a užili si i cestu. Druhý týden foukal mistrál, takže neletovo, ale pozemní personál si přišel na své. Okolní městečka, trhy, i Verdonský kaňon lákali k návštěvě, tak bylo stále čím se zabavit. Až v druhý týden v sobotu se vítr umoudřil a začalo se létat. Dostupy nijak závratné, 2300m n.m, ale ke kochání to stačilo. Start je v 1600m n.m.na hřebenu Le Chalvet a přistání 900m.n.m,
Jak start, tak dvě přistávačky pohodové, prostorné. Druhý den se dostupy zvedly na 2800m.n.m tak se lépe přeskakovalo na okolní hřebeny, ale v naší partě není nikdo polykač kilometrů (kromě Slávka Třebešky, ale toho omlouvá, že je v repre a tak honí body do žebříčku) a tak jsme se příjemně místně vozili po okolí za doprovodu orlů, kteří nás školili v točení termiky. Jo, je vidět, že je to lítání živí. Jsou lepší. Celkem bylo 6 letových dní, dostupy okolo 2400m, žádná škoda na materiálu ani na duši, prostě zase fajn výlet.
V André je příjemný, čistý a docela levný městský kemp (http://www.camping-les-iscles.com/), market za rohem, jedna přistávačka u kempu a druhá za městem a hlavně, jedna pro nás nezvyklá věc. Na kopec se jezdí pozdě (když nechci polykat kilometry). Startovat ve čtyři nebo půl páté večer je normální a ještě v sedm večer se v klidu točí dvoumetrem do základny a je spíš problém se dostat dolů... Proto si i pozemní personál přijde na své. Ráno výlety a odpoledne na kopec. Stihne se v pohodě všechno. I večírky.
A víc už nevyplodím, poraď si Pepo, jak umíš. Fotky na rajčeti ještě všechny nemám, ale tohle by mohlo stačit.. St.
Stando děkuji. To je to co jsem chtěl. Šlo to jako z filmu "Jen ho nechte, at se bojí". Ty jsi se nemusel bát, ale podal jsi krásnou relaci o létání. Děkujeme.
Pepa
29.8.2014 - Byl to slavný den. Gery konečne dostal od LAA doklady ke svému stroji a 25.8.2014 nastala historická chvíle. Napřed se povozil s Karlem, pro osvěžení pilotního umu, pak usedl do svého rogalla a vznesl se do vzduchu. Mnoho let řehole, ústrků a píle, ale podařilo se. Blahopřejeme. Letecký spolek Hory.
Napřed s Karlem.
Pak už sám.
Spokojený pilot.
28.8.2014 - Karel podává hlášení o cestě do Jihlavy. Milan.
Většina rogalistů má pocit, že nás LAA již odepsala a že jsou motorová rogala odepsaná a překonaná. Teprve při pročítání reportáží z Jihlavy 2013 mi došlo, že chyba není na strane LAA, ale na straně samotných rogalistů. Tenkrát tam bylo jedno jediné motorové rogalo. A to je ta chyba. To se potom nemůžeme divit, že v Pilotu o článek o MZK nezavadíš jak je rok dlouhý. Knipláci jsou většinou zavření ve svém skleníku a dvoustovkou se řítí krajinou a padáčkáři zase vyděšeně hlídají, jestli jim neklapne ucho, nebo celý padák. To rogalo to je jiný kafe. Neklape to a člověl je ve volném prostoru s výhledem prakticky bez omezení. To se to potom kochá. Jenom to neumíme dostatečně prezentovat. A proto jsme s Milanem začali trpělivě přesvědčovat a vysvětlovat naši základní myšlenku: Jihlava 2014 to musí být víc rogal než knipláků. Jak říkal Machiaveli: Když je cíl daleko, tak miř hodně vysoko. V naší zemičce j
e dost rogalistů kteří křižují krajinu napříč a z Břeclavi přiletí na návštěvu jen tak na kávu třeba do Hor u K.Varů a také obráceně a další velmi početná skupina rogalistů kteří se jenom kochají při letech okolo komína. Naším cílem bylo co nejvíce těchto pilotů přesvědčit, aby přilétli do Jihlavy. Tak jsme létali z letiště na letiště a pilně se snažili přesvědčit co nejvíc rogalistů. Cvičný slet u bratrů Mádlových čtrnáct dní před Jihlavou ukázal, že jsme na dobré cestě. Bylo tam skoro čtyřicet strojů. A konečně to přišlo Jihlava 23.8.2014.
Jindra Fajmon přilétl z Rokycan ve čtvrtek navečer a v pátek ráno 22.8.2014 startujeme již v 7:00 na Nymburk. Tři rogalíci ve formaci přes Vary a dál na východ. V zádech nějaké tři metříky a totální klid to se nám to kochalo. Jenom Milanovi, který dělal vodícího kačera se trochu nedařilo držet kurz, rychlost a výšku. Zato dělal dost pěkné fotky. Žatec, Raná Neratovice a už se řadíme na přistání v Nymburku. Je radost přistávat na živé letiště Zbyněk Adam tam už po okruhu proháněl
žáčky. Vývoj počasí ukazuje, že není na velké zdržování, vyčůrat, krátce pokecat a letíme dál na Jihlavu. Cíl je jasný, tak po chvilce předlétám vodicího kačera Milana abych se mohl nerušeně kochat krajinou, kterou letíme prvně. Jedním slovem paráda. Na jižním konci Želivky u Ledče, si opět neodpustím, abych nevyužil lehké nakopnutí na svahu, a pádíme dál. Jenom s přibývajícími hodinami se probouzí docela výživná termika a hrazdy máme jako živé. To už se ale pomalu chystáme na přistání v Jihlavě. Dlouhé finále a před jedenáctou jsme tam. Nikde ani noha, jenom pár maníků staví pivní stan. Milan vyguglil polohu stojánky, aby jsme se mohli utábořit. Jak je naším dobrým zvykem, tak jsme první. Po ukotvení strojů a postavení stanů hledáme nějaké to hamity papity a brm brm. Nikde nic, tak nezbývá než vyrazit pěšky do Jihlavy. Nikdo z nás netušil, že skoro šest kilometrů nenarazíme na žádnou osvěžovnu. Tady snad lidi jenom pracujou a hospůdku neznají. Až ve středu města, a to už jsme si pomalu šlapali na jazyk, jsme konečně našli cíl. Vařili tu dobře a pivo ježek nepíchá ale je plný iontů takže jsme byli zachráněni. Než jsme se místním taxi vrátili zpět na letiště, tak se řada rogalíků pěkně natáhla. Před setměním nás bylo již osumnáct a žádný kniplák. Začíná to dobře. Ráno v mlžném oparu přišla naše chvíle. Nikde žádný knipl a konec řady rogal se ztrácí v mlze v nedohl
ednu k tomu udivené výrazy pracovníků LAA a dotazy kde jste se tu vzali, to skutečně stálo za to. Knipláků nakonec samozřejmě přiletělo skoro pětkrát tolik co nás, ale třicet rogal skutečně nikdo nečekal. Celý den paráda, bylo s kým klábosit, bylo co okukovat a obdivovat a papáni bylo taky dost no a program končil až odpoledne losováním tomboly. Pomalu to vypadalo na „Karlovarskou losovačku“ v Jihlavě. Z našich končin vyhrávali jen Ticháčci, ale zato vyhrávali furt. Navečer se celé stádo rozprchlo, všichni mazali k domovu a na stojánce jsme zustali s Milanem sami dva. Hlasitá hangár párty nám vubec nevadila. Chrupkali jsme až do svítání. Čekala nás dlouhá cesta proti větru.
Ráno v šest máme zabalíno a startujeme rovnou domů. Protivítr je docela výživný a mraky nejsou zrovna vysoko, ale jde to sice ztuha, ale jde. Milan cestou ještě zkouší kuk nad mraky, ale rychle se vrací. Jen co mineme Příbram, tak se domlouváme na neplánované zastávce v Rokycanech. Milan potřebuje dotankovat a od západu se hrne dešťová stěna. Hoďku čekáme, než se déšť přežene, Milan si zatím stihl dotankovat a pokračujeme. Krátce před dvanáctou sedáme doma v Horách. Jsme spokojeni, že se víkend vydařil k plné spokojenosti a po kávičce a letovém rozboru se jdem věnovat nedělnímu obědu.
Ahojky Karel a Milan
Ještě poznámka, tyto stránky a zážitky na nich popsané, snad pomůžou pilotům MZK odpoutat se od mateřského letiště a vydají se poznávat naší krásnou zemičku.
Slavnostní zahájení.
Zátiší.
Na závěr, ještě graf cca třinácti kilometrů u Toužimi. Je tam vidět naše termické poskakování.
24.8.014 - Fotoalbum z letu do Jihlavy ZDE
22.8.2014 - Tak jsme v Jihlavě Ráno v půl šesté přijíždím na letiště Karel chystá mašinu Jindra si ještě užívá gaučíku. Éra máne připravené, tak ještě kávička a v sedum startijeme, směr Nymburk. Cesta je jako plout v oleji. V Nymburce "čůrací zastávka", letíme dál ale o phodové cestě se nedá mluvit. škoda že nemáme plachťáky termika funguje jak má. Zápasím s hrazdou pozoruji kroužící káňata. Po třech a půl hodinách přistáváme v Jihlavě. Právě přistála moravská letka tak je jdu pozdravit. Další zprávy přinesem později. Ahoj Milan.
Délka trasy 276 km.
Zastávka v Nymburce.
19.8.2014 - Pozvánka na akci LAA ČR sobě. Kamarádi trubkonauti, tato akce je za dveřmi a chceme se jí zúčastnit v takovém počtu, aby si nás vedeni LAA a veškerá veřejnost konečně začali všímat . Veškeré informace jsou na odkazu LAA
http://www.laacr.cz/Stranky/Aktuality/default.aspx?UID=200
Máme v plánu z Hor a Rokycan startovat v pátek 22.8 ráno. Trasa povede Hory – Sazená – Nymburk. Na Letišti v Nymburku počkáme na všechny účastníky, kteří se k nám připojí. Společně pak odstartujeme kolem 18oo do Jihlavy. Myslíme, že přílet našich pomalejších MZK bude vhodnější právě v pátek. Samozřejmě to vše záleží na počasí. Prosíme piloty MZK o dodržování všech pravidel létání. Za Letecký spolek Hory, Karel a Milan.
PS: Heslo na tento víkend: Víc rogal než knipláků to je náš cíl.
12.8.2014 - Přidávám článeček od Karla. Milan
Počasí se konečně umoudřilo a v plánu akcí je Chvojenec u Pardubic. Vlastík Mádlo tam ve spolupráci s piloty ze Všeně pořádá slet trubkonautů.
Dálky nám problémy nedělají a létáme stále dál, tak není co řešit. Rozhodnutí je jednoduché: 
POLETÍME. Milan si vzal na pátek dovolenou a ráno se mu povedlo odstartovat, dřív než naše letišťátko pohltila mlha. Naplánoval si trasu severně od Prahy a letěl a letěl a letěl až do Chvojence. Celou trasu 250 km dal za tři hodiny jedním vrzem, ale po přistání frkal, že to bylo moc dlouhý. Cestou udělal pár docela pěkných fotiček, takže se cestou určitě nenudil. To frfňání bylo jen tak aby řeč nestála. Jako první návštěvník sletu si k bivakování vybral místo v první řadě u hangáru a volného dne si užíval k odpočinku a seznamování s dalšími návštěvníky. To já zatím až do tří pracoval a pracoval. Vše mám připravené a před čtvrtou už pobíhám po letišti a c
hystám se na start. V plánu mám trasu přez Rokycany a Znojmo. Jindra Fajmon z Rokycan totiž potřeboval hodit do Znojma. Místo startu před pátou ještě nabíjím prázdnou baterku (roztlačit to nešlo), tak startuji až v pět. Přistání v Rokycanech v šest a start s Jindrou v půl sedmé. I s lehkým vánkem v zádech to bylo tak akorát. Těsně před devátou sedáme ve Znojmě. Bylo to doopravdy na doraz.
Znojmo jako vždy skvělé. Teplíčko, ve společenském stanu dostatek pitiva a Jindra griluje mňamky lepší než od maminky. Co mám povídat, kecali jsme tam ještě po půlnoci. V sobotu před další cestou ještě dělám krátky propagační let okolo Znojma. Jirkovo cérka chtěla vědět jaké je létání na rogale, tak jsem se kapánek opozdil proti plánu. Na Chvojenec startuji až v 
půl osmé a přes vysočinu upaluji na sever. Vysočina byla jako vždy lehce kudrnatá, ale šlo to. Krátce před devátou sedám na jednosměrce ve Chvojenci. Okolo dráhy je zaparkováno už více než dvacet strojů a stále přilétají další a další. Než jsem se se všemi pozdravil a než jsem prošel všechny stroje tak bylo odpoledne a tím pádem čas na siestu. Odpolední klid narušilo jen pár nezodpovědných opozdilců, kteří snad kvůli sobotnímu obědu nemohli ráno. Po siestě je čas na společné foto, je nás na něm celkem třicet čtyři, ale to už někteří stačili odletět a někteří přiletěli ještě po focení. Celkem se nás slétlo skoro čtyřicet. Zázemí celého letiště je dokonalé, je tam všechno co člověk může na cestách potřebovat a zásobování místní 
klubovny která sloužila, jako hospůdka za celý víkend neselhalo. Vypít ani vyžrat se nám je nepodařilo, a že jsme se snažili. Příprava celé akce byla dokonalá a organizace bezchybná. Ještě jednou děkujeme.
Nedělní ráno je ve znamení velkého předstartovního hemžení. Všichni balí a zahřívají stroje. Úderem šesté se začíná zvedat celé hejno. Milan jde první já za ním, ostatní rychle následují. Rozprchli jsme se do všech směrů, ale jenom nám to celou cestu pěkně fučelo do zad. Milan opět fotí a cesta rychle utíká. Totální klídek narušily až kudrdlinky z Doupova, ale to už jsme skoro doma. V devět dvacet oba sedíme doma v Horách maximálně spokojeni. Já za víkend prakticky obletěl republiku a Milan opět udělal spoustu parádních fotek. Pomalu vstřebáváme víkendové zážitky a děláme si v hlavách místo na další zážitky. Za čtrnáct dní nás čeká Jihlava a to by taky mohlo být docela výživné. Jsem zvědav kolik rogalíků se tam vyskytne.
Ahojky Karel
Moje trasa z GPS.
9.8.2014 - Dnes nás navštívil 36000 originální návštěvník. Děkujeme.
9.8.2014 - Odletěli jsme do Chvojence na sletík trubkonautů článek a fotogalerie a se chystá. Milan.
Stojánka strojů.
Účastníci zájezdu, někteří se nestačili vyfotit.
2.8.2014 - Německý tulák Chvíli před sedmou večerní volal kolega z práce, že jim přistál na dolovém území větroň. Po chvíli dohadování, jetli si nědělá srandu jsem uvěřil. Jednalo se větroň ASW-15. Pilot se asi "kochal" až doletěl k nám. Domníval se, že je u Temelína. Nakonec pilotovi pomohli zaměstnanci Sokolovské uhelné zajistili překladatelku a ohlídali letadlo. Milan.
Zátiší ASW-15 a zakladač ZD2100
Pilotova trasa.