Rokycanská letka trubkonautů počátkem léta přesídlila do Erpužic, ale dobré zvyky si zachovala. Maestro celé letky František vyhlásil na víkend 18-20.7. akci FRYMBURK. Vše co  létá  o víkendu bude ve Frymburku. S Jindrou Fajmonem se bez váhání přidáváme. Plánovaný start z Erpužic v pátek v 17.15 nám poněkud zachází, tak poletíme solo sami.  V pátek v 17oo startuji z Hor do Rokycan. Cestou to ještě trochu drncá ale  jenom trošičku. Pár minut po 18 už jsem v Rokycanech před hangárem. Kávička a lehký klábos s Jindrou a v 19oo vyrážíme směr Frymburk.  Jde to skvěle. Všechno je přehřáté a termika už si ani neťukne, dohlednost je parádní a tři metříky v zádech nás lehce postrkují zkrátka paráda. Celou cestu šponuji uši jestli e v éteru někdo neozve. Jenom co mineme Strakonice, tak se ozvalo: Zdravíme dvě rogala. Byli to Tři Frantovo rogalíci co po tankování právě odstartovali ze Strakonic. Přidali se do formace a vzhůru na Šumavu. Výška je to ukrutná a tak k nastoupání posledních 150 metrů využívám svahové proudění na Knížecím Stolci. Byla to paráda jenom Jindra Růžek měl obavy jestli mi ten kopec uhne. Neuhnul, ale vystrčil mě vzhůru. To už před námi bylo Lipno a byl čas chystat se na přistání. Ve 20.30 Spokojeni sedáme ve Frymburku. Sešlost tady byla veliká. Pět rogal, tři ultralajty a nakonec ještě s virníkem přiletěl František. Mimo to přijelo i několik aut pozemního doprovodu. Večeře v místní hospůdce se trochu protáhla, ale s Jindrou jdeme spát ještě v pátek. Ráno bude přeci létání. V sobotu ráno v sedm k nelibosti spáčů s Jindrou startujem na obhlídku Lipna. Opět nádhera. Vše co jsem znal jako vodák jenom z hladiny si můžu prohlédnout z nebe. Frymburk,  Lipno, lanovou dráhu, hráz a celý západní břeh, který byl za bolševika nepřístupný. Zejména bývalý strážní hrad Vítkův Kámen a několik budov bývalých pohraničních rot. Kocháme se až po počátek vzdutí a po východním břehu se vracíme zpět na Frymburk.V osm sedáme a budíme i poslední spáče. Mimo spáčů se probudil i vítr a je čas na plážové aktivity. Bylo to fajn. Voda teplá (skoro), pivo studené (akorát) a Frymburk se z ospalého hraničního města jak jsem ho znal z roku 1965 zcela změnil. Bylo na co koukat a stálo to za to. Po obědě s Jindrou jdeme procházkou zpět na letiště. Pár paďourů nam sice nevěřilo, že jsme šli celých pět kilometrů pěšky, ale bylo to fajn.Po předepsaném odpoledním klidu jsme navečer ještě zalétli do Kramolína vyzvednout Kadlíka. V Kramolíně je skvělá parta a zrovna slavili den kdy jim byl zapojen silný a střídavý elektrický proud. Odlétalo se odtud doopravdy těžko. Po půl hoďce jsme opět zpátky na letišti va Frymburku těsně před západem slunce. Večer u ohýnku v kruhu přátel s buřtíky a pivkem byl jak se patří. Nedělní ráno bylo ve znamení balení. Stany spacáky a všechny další propriety sbalit naložit a tradá k domovu. V 07.30 s Jindrou startujem a loučíme se s ostatními účastníky výletu. Jenom co jsme minuli Knížecí Stolec, tak jsme nastavili klesání 0,2-0,3 m a po mírném skopci jsme letěli až do Rokycan. Bylo sice mírně kouřmo, ale byla to paráda. V Rokycanech jsem se moc nezdržel, termika už se začínala probouzet, tak jsem domu do Hor mazal co nejrychleji. V 10.30 jsem byl již zaparkován v Horách.

     Byl to báječný víkend v kruhu létajících i nelétajících přátel plný letových zážitků. Zkrátka ti co se z jakýchkoliv důvodů nezúčastnili neví o co všechno přišli, ale příští rok se mohou zúčastnit taky aby věděli jaké to doopravdy bylo.

                                                                                                                                 Ahojky Karel  

Cesta korunami stromů.

                          Bývalá rota Pohraniční stráže.                                                     Lipno

                 Odpolední odpočinek                                                                                 Prachatice. 

Vítkův Kámen.

23.7.2014 -

Trochu opožděně podávám hlášení o naší cestě na Žatecký slet, který se konal 14. 6.2014.

 Když nám přeje počasí letíme na každou akci, kterou žatečtí pořádají. Vždy je to den s velkým “D“. Je zde znát zkušenost místních letců. Náš dík patří také radním města za podporu a velkou pomoc s udržením provozu tohoto známého letiště.

 První na startu je Jindra z Rokycan. Letí k nám do Hor, kde se k němu připojím s Karlem. Z nejasného chrčení ve vysílačce usuzujeme, že už je blízko. Zahlédl jsem ho nad Loktem. Na nic nečekáme, startujeme! Ještě nad letištěm urovnáváme naši letovou sestavu. Rozestupy máme celkem velké, hází to s námi jak na divoké kobyle. Formálně se hlásím na Karlovarském letišti, ale je zde klid. Pracovní doba jim začne až za hodinu. U Bochova volám rádiem Zdeňka, který se má k nám přidat. V éteru je ticho. Zkouším to ještě párkrát a nic. Asi kilometr od Podbořan se ozval s dotazem, jestli to s námi taky tak hází. Sebral jsem síly, přestal bojovat s hrazdou, a co nejklidnějším hlasem jej ubezpečil, že „tady kde letíme, je klídek“. Ještě chvíle boje s počasím a přistáváme v Žatci. Poslední přistál Zdeněk. Jen doroloval, vznesl dotaz, kdo říkal „ že je ve vzduchu klídek“. Bojoval tak s hrazdou, že se odhodlal vysílat až u Bochova.

                Slet probíhal, jak se má. Spousty letadel, lidiček, stánků a atrakcí. Přilétlo po velkém sčítání 46 letadel. Kluci odlétali večer domů každý za svými pracovními povinnostmi. Já zůstal. Nechtělo se mi letět v takovém „drcáku“ domů. Ráno bývá moudřejší večera. Užil jsem si přiměřeně hangárpárty a ráno v šest startoval domů. Rozhodnutí letět ráno bylo na jedničku. Cesta kolem Doupovských hor příjemně ubíhala. Ještě pozdravit vznášející se balón nad Sedlecem a sedám doma v Horách.

                Ještě jednou děkujeme Žateckým za prýma akci a na podzim zase na viděnou. Milan.

Jindru právě započítávají do typovací soutěže.

Tonda s Mírou přiletěli Pegassem.                                                                  Olda opět jako jediný z Charvátců.

AN - 2

Přijeli také Ticháčci, zůčastnili se soutěže o ulovený bonbón.

Neděle ráno - nocležna.

Odlétám domů.

19.7.2014 - Dnes nás navštívil 35000 originální návštěvník. Děkujeme.

9.7.2014 - Horské zpravodajství. Za poslední měsíc, došlo na letišti věším čí nenším změnám. Zde jsou.

Pobuzení spícího medvěda.

Po aktivačním telefonátu, se objevil Venca a vytáhl svoje rogálko. Nastartovat se nepodařilo, patrně vadné magneto. Věříme, že to nebyla jeho poslední letošní návštěva.

Vážkolet. se zabydlel v trubkonautím hangáru.

Standa a jeho "vážkolet".

Zajímavý ptáček.

Zalétnuto nové motorové rogalo. Gery se konečně dočkal, Zdeněk zalétl jeho rakouský stroj a je připraven k létámní v Horách.

Poslední přípravy a "rakušák" je ve vzduchu.

Se záletem je spokojený i Zdeněk.

Odletěl od nás Pegass. Došlo k prodeji tohoto krásného a vymazleného letadélka. V hangáru ale nezůstane volné místo, nahradí ho dva nové stroje.

Pegassík před odletem k novému majiteli.

Nový přírůstek s motorem Walter Mikron.

V popředí Pegassík, vzadu nástupce.

28.6.2014 – Letím na FIJO. Je sobota a já se chystám na let do Chebu. Zde se odehrává, festival mládežnických orchestrů FIJO (ZDE je odkaz na stránku o jeho historii). Startuji kolem půl deváté a courám se pomalu k Chebu. Slavnostní přehlídka začíná v devět hodin. Zdá se mi, že jsem zde příliš brzo. No, Schengenský prostor je otevřen, tak letím směrem Svatý Kříž a Waldsassen. Udělal jsem kolečko nad městem a vracím se směr Pomezí, přehrada Skalka a Cheb. Kroužím nad seřadištěm kapel a mažoretek. Fotím a fotím. Spokojený přistávám doma v Horách. Dám si opožděnou snídani a jedu zpět do Chebu užít si něco z krásné atmosféry tohoto festivalu. Milan.

Fotogalerie ZDE

Průvod začal.

Kaple u Waldsassnu.