31.10.2016 – Do Němec. Už týden nějak klepíruji a né a né se z toho dostat. Rýmička je pro muže skoro smrtelná nemoc. S posunem času se zdravíčko nějak zlepšilo. Z práce jedu rovnou na letiště. Ještě naklofu SMS Gerymu o svém úmyslu startovat v půl čtvrté. K letu jsem připraven chvilku před třetí. Gery se neozval, tak jdu na to sám. Vylétám z CTR a mířím na západ. Podzim už není tak barevný, ale jinak nádhera. U Kynšperka,  potkávám aeroplán z Chebu. Zkouším navázat spojení. Marně. Pokračuji dál kolem Františkových Lázní na západ. Stále za sluncem. Ubrzdil jsem to až v  Německu. Fotím hrad v Hohenberg An Der Eger a přes Schirnding letím zpět do Hor. U Chebu ještě potkávám dalšího lítače z místního letiště, stihnu ho vyfotit. Ještě pár mávání nad známými a jsem nad Horama. Pavel s Echem se chystá ke startu. Sedám na zem. Podle aut vidím, že je ve vzduchu Karel i Gery. Čekám, až se vrátí. Přijíždí i Jarka, která zanechala nákupů, když na kamerách viděla shluk lítačů. Postupně před západem přistávají všichni. Dal jsem další zářez a překonal 400 letových hodin na současném rogálku. Spokojený sedím v naší hospůdce a dělím se s Vámi o své zážitky. Milan.

Fotogalerie ZDE

Loket.

Ohře u Kynšperka.

Hohenberg An Der Eger.

Mám společnost nad Chebem.

Mapa cesty.

Burčák

Léto končí a s přicházejícím podzimem je na čase přemýšlet ne jenom nad zimním spánkem, ale i na vyčištění organismu před zimním spánkem. Na čištění organismu  je prý nejlepší dostatečná dávka burčáku a nejlepší burčák nejsíš bude ve Znojmě Tak jsme vyrazili do Znojma.  Jindra Fajmon stanovil termín, obvolal všechno, co bylo zapotřebí a všechny potenciální účastníky a v pátek 23 září vyrážíme.  

     Poněkud jsem si zkrátil  pracovní dobu a v půl druhé startuji na první etapu z Hor do Rokycan. Termika je docela živá, ale jinak je docela klid. Vzhledem k tomu, že mám víc než půl hodiny náskok tak si let užívám bez jakéhokoliv spěchání. Před vstupem do  Rokycanského ATZ se ve vysílačce ozývá Petr Kahoun, který letí z Erpužic se svou přítelkyní Mobydikem. V Rokycanech je nezvykle živo. Jindra Fajmon si pripravuje svůj stroj, Vláď Nolč je již připraven ale, ještě musí do Staňkova pro navigaci. Startujeme přesně podle časového plánu v půl čtvrté směr Znojmo.  Dvě rogálka  Jindra a já držíme formaci a nad Orlíkem se do formace připojil s Mobydykem i Petr který se chvilku potuloval krajinou a ve třech přes Tábor a Vysočinu  míříme na Znojmo. Je to paráda. Dohlednost je tak akorát a v zádech máme nějaké řtyři metry, takže cesta vesele odsejpá. Čtyřka v zádech kupodivu vydržela přes celou Vysočinu a před půl šestou se již řadíme na přistání ve Znojmě.  Malou chvilku po nás přilétl Vlaďa Nolč s manželkou a v zápětí i Martin Černý se svým Minimaxem.  Úderem šesté je výprava takřka kompletní, chybí jenom jedna posádka. Franta Hezoučký s Markétou Černou ti odstartovali z Erpužic poněkud pozdě a dolétli jen do Tábora.  Znojmo dají až v sobotu dopoledne.

     Celé naší výpravy se ujal Jirka Matula  a staral se o nás jako o vlastní. Ne jenom že nás ubytoval, ale servíroval skvělý burčák, až jsme si připadali jako v ráji. V podvečer nás Jirka všechny kyvadlovou dopravou převezl do sklípku na Šaldorf ke svému kamarádovi Petrovi Červenkovi. Tam teprve bylo doopravdy dobře. A vydrželo nám to dlouho. Nicméně nic netrvá věčně tak že v nejlepším jsme přestali, šlo se spát a to ještě zdaleka nebylo ráno. Před polednem ještě přilétli opozdilci Franta Hezoučký s Markétou a byli jsme komplet. Na dobroučký oběd jsme seběhli dolu do města a odpoledne  se doplňovaly nádrže na zpáteční cestu. Po třetí odlétli Jindra Fajmon a Nolčovi, zpět do Rokycan. Já jsem navečer přeskočil na návštěvu do Kramolína a domů jsem letěl až v neděli odpoledne. Opět d lehkým větříkem v zádech a bylo to vysloveně na kochání. Zbytek výpravy tří UL se do svých domovských Erpužic vrátil v neděli dopoledne.

     Co k tomu říct nakonec? Bylo to pěkné a bylo toho dost. Útroby máme propláchnuté burčákem a v klidu se můžeme oddat zimnímu spánku. Mimo to jsme si vyzkoušeli, že není problém vytvořit a udržet formaci rogal s některými UL. Ti rychlejší si mohou vytvořit formaci vlastní a většinou doletí taky. Klikutím na foto dojde ke zvětšení.                                                                                                                             

                                                                                                                                                      Ahojky Karel 

Depo.

To není vstup do pekla.

Pálava                                                           Novomlýnská nádrž

Mikulov - Svatý kopeček                                                                Zámek Lednice.

Temelín bez čmoudíků

Jindra krájí a krájí.                                                                Jirka (uprostřed)